Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nechci křivdit ostatním, ale PRVNÍ HOŘE = Milan Kudyn aka Milan Urza. Během sedmileté pauzy si Urza střihl nějakou tu knihu, nějakou tu folkovou sólodesku, aby zase zahořel pro bigbít. Všichni zase zahořeli tak, že by záviděli i v ostravské Liberty.
Hudební styl kapely je dávno usazen a vyšperkován (viz starší články). Urza je i básník, takže o formální kvalitě veršů se nemá cenu taktéž bavit. Urza fušuje i do architektury. Takže i když se pustí na pole jakéhosi aktivismu ("Velkej developer"), je to naléhavé a uvěřitelné. Vystřihne i dada, aniž by to bylo trapné. Naopak, je to vtipné ("Osolen", "Prase s kamerou"...). A tak bych mohl pokračovat a velebit každičký jednotlivý song. Ať už je rychlý, pomalý, důrazný, zasněný, textové vážnější či úplně odvázaný. Jo Urza jako pevěc už je taktéž naprosto komplexní. Od vláčného ploužáku ("Prastarej Noe" či "Neboj se stínů") až k frenetickému chrlení textu ("Bohnická") či zařvání (opět "Developer"). Všude je silný a pevný jako helvétská víra.
No jo, ale co by si počal bez Bertáma? To je taktéž velký borec. S obřím citem pro skladbu. Někam vrazí midi zvuky, jinam space ozvěny, onde těžké plochy, samply všecho druhu... Minule kongeniálně odcitoval Johna Williamse, teď tam slyším taky cosi známého, listopadového! Slyšíte to též? Kdo to v diskusi odhalí jako první, stane se čtenářem týdne. Taky by mohl někdo vypátrat původ "Yummy Yummy" - coververze OHIO EXPRES to není, Justin Bieber to taky není...
Jestli k celé desce máte nědůvěru, což chápu, zkuste poslední dvouminutovku "Wasabi exkluziv". Rozpustilý úvod a zlom po 40. sekundě skrze úderný těžký riff nadále narušovaný Bertrámovým potměšilým leitmotivem. To jsou PRVNÍ HOŘE.
Samozřejmě musím pochválit i rytmickou sekci - spoutala (pestře!) ty dva tak, že písně drží jak slepené Pattexem a tvoří další dokonalou desku, která si zaslouží vychválit i mimo shoutbox!
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Neděle, 17. listopadu 2024
Shnoff
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.